Proč úzkostný člověk spotřebuje více hořčíku?

Pokud prožíváte úzkosti, vaše tělo nikdy úplně nevypne. I když jste v klidu, uvnitř jako by se něco snažilo hasit neviditelný požár. Buší vám někdy srdce bez zjevného důvodu? Budíte se unavení, i když jste spali? Máte pocit, že se neumíte skutečně uvolnit?

V takovém nastavení tělo často spotřebovává hořčík rychleji než obvykle. Když je stres dlouhodobý, tělo si z jeho zásob postupně ukrajuje. A někdy víc, než stíháme přirozeně doplňovat. Pojďme si vysvětlit, proč se to děje a jak poznat, že vaše tělo možná jede na hořčíkový dluh.

Co se v těle děje při úzkosti

Úzkost není jen v hlavě. Je to plnohodnotná biologická reakce. Ve chvíli, kdy mozek vyhodnotí hrozbu, aktivuje se sympatický nervový systém. Tělo se připravuje na útěk nebo boj, i když reálně sedíte doma na gauči.

Zvyšuje se hladina adrenalinu a kortizolu. Srdce bije rychleji, tlak stoupá, svaly se napínají. Organismus mobilizuje energii, jako by šlo o život. Svaly zůstávají lehce stažené. Často ani nevnímáme, že máme zatnutou čelist nebo sevřené břicho. Jenže v tomto napětí se spotřebovává mnohem více hořčíku.

Zrychluje se i dýchání. Někdy až nenápadně přechází do lehké hyperventilace. A spolu s tím dochází ke zvýšeným ztrátám minerálů, včetně hořčíku. Kortizol navíc zvyšuje jeho vylučování močí.

To znamená, že při dlouhodobé úzkosti tělo hořčík nejen více využívá, ale zároveň ho rychleji ztrácí. Úzkost tedy není jen psychický stav. Je to režim zvýšené biologické spotřeby.

Jak stres skutečně vyplavuje hořčík z těla

Krátkodobý stres tělo zvládne. Problém nastává ve chvíli, kdy je stres dlouhodobý. Při opakované aktivaci stresové reakce dochází ke zvýšené produkci kortizolu.

Zároveň dochází ke změnám v trávicím systému. Při chronickém napětí se zhoršuje prokrvení střev a může klesat schopnost vstřebávání živin. To znamená, že i když hořčík ve stravě máte, nemusí se využít tak efektivně.

Ve stresu se hořčík přesouvá z buněk do krve, aby byl k dispozici pro akutní reakci. Jenže pokud je tento stav dlouhodobý, zásoby v buňkách se postupně vyčerpávají. Intracelulární hořčík (hořčík uvnitř buněk) je ten, který nervový systém potřebuje nejvíc.

Chronická úzkost tedy znamená dvojitý problém: vyšší ztráty + horší využití.

Méně hořčíku = citlivější nervy

Hořčík funguje v nervovém systému jako přirozená brzda. Pomáhá regulovat tzv. NMDA receptory, které jsou zodpovědné za nervové vzruchy. Když je hořčíku dostatek, tyto receptory jsou pod kontrolou. Když ho ubývá, brzda povolí.

Hořčík se také podílí na tvorbě GABA, hlavního zklidňujícího neurotransmiteru. Pokud je hořčíku málo, uklidňující signál slábne. Výsledek? Nervový systém je citlivější. Reaguje rychleji, intenzivněji a někdy i nepřiměřeně.

A tady vzniká začarovaný kruh. Méně hořčíku znamená vyšší dráždivost nervů. Vyšší dráždivost znamená více úzkosti. Více úzkosti znamená další vyčerpávání zásob.

Roky mě trápily panické ataky. Jedna z věcí, která mi skutečně pomohla zklidnit nervový systém, je kvalitní hořčík ve formě bisglycinátu společně s vitamínem B6. Časem jsem přidal ještě L-theanin. Tato kombinace mi opravdu funguje a nedám na ni dopustit.

Typické signály, že tělo jede na dluh

Nedostatek hořčíku se často neprojeví dramaticky. Spíš zesílí to, co už znáte z úzkosti.

Můžete si všimnout například:

• bušení srdce bez zjevné příčiny,
• pocitu vnitřního napětí nebo sevření,
• svalových záškubů či třesu,
• horší tolerance stresu než dříve,
• zhoršení PMS,
• potíží s usínáním nebo se spánkem.

Typické je, že člověk není vyloženě v panice, ale ani v klidu. Pokud se v tom poznáváte dlouhodobě, může jít o signál, že nervový systém běží na vyšší výkon, než je pro něj udržitelné.

Jak doplňovat hořčík při dlouhodobé úzkosti

Nejde o to vzít první magnesium z lékárny a čekat zázrak. U citlivého nervového systému dává smysl forma i načasování.

Jakou formu hořčíku zvolit

• Bisglycinát: Šetrný k trávení a vhodný pro nervový systém. Často bývá první volbou při úzkosti a napětí.
• Taurát: Obsahuje aminokyselinu taurin, která podporuje srdeční rytmus. Může být vhodný, pokud vás trápí bušení srdce.
• Malát: Spíše při kombinaci úzkosti a únavy. Pomáhá s energetickým metabolismem.
• L-treonát: Může efektivně procházet hematoencefalickou bariérou. Většina dat ale zatím pochází ze studií na potkanech.
• Oxid hořečnatý: Ten bych při úzkosti spíše vynechala. Má nižší vstřebatelnost a často působí hlavně projímavě.

Při dlouhodobém stresu je lepší doporučenou dávku rozdělit během dne. Nervový systém tak dostává stabilnější podporu. Večer má smysl spojit hořčík s uklidňující rutinou. Koupel v epsomské soli může být příjemným rituálem uvolnění.

Vstřebávání minerálů přes kůži sice není vědecky jednoznačně prokázané, ale relaxační efekt koupele bývá znatelný.

Přirozené zdroje hořčíku

Doplňky nejsou jediná cesta. Hořčík můžete čerpat i z potravin.

Které ho obsahují nejvíce?

• Minerální vody (magnesia, šaratica, donat mg)
• Kvalitní hořké kakao a čokoláda
• Banány
• Listová zelenina
• Ořechy a semínka (dýňová a chia semínka, mandle, kešu a para ořechy)

Shrnutí na závěr

Úzkost není slabost, je to signál. Někdy je to signál přetížené psychiky, jindy vyčerpaného těla. A často obojího zároveň.

Hořčík může být užitečná podpora, není to ale řešení samotné úzkosti. Pokud je nervový systém dlouhodobě přetížený, jedna kapsle denně ho nezachrání. Nezpracuje za vás chronický stres, vztahové napětí ani potlačené emoce.

Velkou roli hraje práce s dechem, kvalitní spánek a někdy i psychoterapie. Nervový systém potřebuje nejen minerální látky, ale i pocit bezpečí. Hořčík může pomoci snížit biologickou zátěž. Ale příčinu je potřeba řešit komplexně.

Otázky a odpovědi